Rožmberské dominium bylo značným majetkovým a hospodářským celkem v zemích Koruny české. Během ekonomického vrcholu v druhé polovině 16. století se jeho území rozprostíralo na převážné části českého jihu, přesahovalo do středu Čech i za zemskou hranici do Rakous a obsahovalo oddělené ekonomické enklávy na Moravě i ve Slezsku. Takto rozsáhlou strukturu spravoval velký počet úředníků a jedním z nich byl Jan Černý z Vinoře – hejtman na několika panstvích (mj. Vimperk, Nové Hrady, Třeboň), posléze purkrabí ve Strakonicích. PhDr. Jaroslav Čechura podrobně zkoumal Černým vlastnoručně psané listy a jako badatel poprvé analyzuje tohoto muže ve službách Rožmberků a jejich dominia.
V knize Jan Černý z Vinoře (cca 1520 – 1585/6) – svět rožmberského úředníka po polovině 16. století nejprve objasňuje jeho původ - budoucí hejtman se zřejmě narodil ve vsi Vinoř (nyní městská část Praha-Vinoř) a přes neúplnost archivních pramenů autor tuto možnost považuje za pravděpodobnou. V dalších kapitolách popisuje ekonomické, společenské a sociální reálie, související s hejtmanovou činností a navíc i záležitosti právního charakteru, které dokazují Černého přepjaté vnímání vlastní cti. Zároveň vyvrací tradované mýty o respektované hierarchii tehdejší stavovské společnosti – viz půhon (soudní žaloba) ke komornímu soudu vůči Petru Vokovi z Rožmberka, se kterým se Jan Černý z Vinoře lidsky ani společensky neshodoval.
Středobodem knihy jsou informace, kterými autor dokládá Černého sebevědomí vůči majitelům panství, asociace ohledně Jakuba Krčína z Jelčan i Mikuláše Rutarda z Malešova, organizační a obchodní talent i principiální neměnnost uvažování ohledně vlastního prospěchu. Příkladem je mj. analýza hejtmanovy služby (zároveň spravoval statek Drslavice a panství Vimperk) současně dvěma pánům -Jáchymovi z Hradce a Vilému Vokovi z Rožmberka, popř. sdělení o zájmech pána z Růže, které se během Vilémova vojenského tažení do Uher týkaly tamního hovězího dobytka vhodného do chovů na rožmberském dominiu.
Autor svůj stylisticky vytříbený text prokládá mnoha dobovými citacemi z listů psaných Černým i dalšími lidmi, které dokazují jeho důkladnou orientaci v archivních pramenech, ve čtenářích vzbuzují pocit osobní přítomnosti v předbělohorské době a seznamují je s květnatou staročeštinou. Jako „sporné“ se jeví použití současných slovních obratů - v 16. století bylo v buchalterii (účtárně) rožmberského dominia pravděpodobně technicky nemožné spolu s penězi předávat „výplatní pásky“.
Knihu Jan Černý z Vinoře (cca 1520 – 1585/6) – svět rožmberského úředníka po polovině 16. století doplňují černobílé fotografie lokalit, kde hejtman působil, dobové korespondence a map i plánů. V informativně bohaté publikaci tak PhDr. Jaroslav Čechura popsal život a kariéru muže z 16. století, kdy velký majetkový a hospodářský celek byl spravován pouze pomocí brku, inkoustu, papíru a jezdeckého koně - Janu Černému z Vinoře se o digitalizaci úřadování nesnilo…
PhDr. Jaroslav Čechura: Jan Černý z Vinoře (cca 1520 – 1585/6) – svět rožmberského úředníka po polovině 16. století, ISBN 978-80-88030-87-4, 176 str., 1. vyd., Bohumír Němec – nakladatelství a vydavatelství Veduta, České Budějovice – rok 2024.

Důležité novinky z radnice

V termínu od 20. do 22. března se do švýcarského partnerského města Interlaken vydala delegace z Třeboně, složená ze zástupců města, lázní i veslařů, aby podepsala Memorandum o spolupráci na další období, konkrétně do roku 2034. Dohoda o spolupráci mezi oběma městy byla uzavřena v roce 1994 a trvá tedy více než 30 let. Po přivítání a společné večeři se zástupci Interlakenu i organizace IFAI bylo memorandum podepsáno. Za Třeboň jej podepsal místostarosta města Mgr. Aleš Kolář, za Interlaken starosta Philippe Ritschard. Jako poděkování za dlouholetou spolupráci město Třeboň předalo zástupcům partnerského města skleněnou plastiku se znaky obou měst, která byla vyrobena na třeboňské střední škole.
