Baroko v Bavorsku a v Čechách

Baroko v Bavorsku a v Čechách
recenze výstavy

Baroko bylo mnohdy přijímáno jako umění vnucené bělohorskými vítězi s cílem v zemích Koruny české nahradit protestantismus katolicismem. Přesto se barokní kultura postupně těšila pozornosti historiků. Vrcholem odborného bádání byla v roce 1938 výstava Pražské baroko, kde byl tento fenomén objektivně posouzen, ale po roce 1948 bylo barokní umění opět převážně vykládáno zkresleně. V dobách politického „tání“ sice vzniklo několik odborných monografií, ale k rozmachu nezávislého bádání o baroku došlo až po roce 1989. Přelomu epochy renesance a manýrismu v baroko i následnému vývoji je nyní věnována výstava Baroko v Bavorsku a v Čechách pořádaná ve dnech 9. května – 3. října 2023 v Domě bavorských dějin v Řezně a od 8. prosince 2023 v Historické budově Národního muzea v Praze.   
Výstavní prostory obsahují dvě stě osmnáct originálních exponátů (v Řezně jich bylo sto osmdesát - z nich šestnáct v Praze není vystaveno a naopak lze spatřit čtyřicet devět předmětů vystavených pouze v Praze) zapůjčených z muzeí, galerií, památkových objektů a soukromých sbírek několika evropských zemí. Expozice, která je rozdělena do šesti částí – Prolog: Světla a stíny, Bouřlivé časy, Prostor baroka: Velké staveniště, Barokní divadlo světa, Epilog: Baroko v Bavorsku a v Čechách, Barokní skvosty ze sbírek Národního muzea, má poukázat na odlišné vnímání třicetileté války a baroka v zemích na obou stranách Šumavy, Českého lesa a Smrčin. Je tomu tak?
Témata jsou rozdílného rozsahu - středem výstavy je Prostor baroka: Velké staveniště, ale přesto jsou koncipována vyváženě. Barevnost výstavního mobiliáře je výrazná a zároveň odlišná, vystihuje křivku postupně následujících dějinných událostí a dává vyniknout jednotlivým exponátům. Cesta časem začíná v „zeleném“ Prologu: Světel a stínů věnovanému stavovskému povstání, bitvě na Bílé Hoře (obraz Pietera Snayerse – Německo, Ingolstadt - Bayerisches Armeemuseum), hlavním protagonistům vítězné strany Maxmiliánu I. Bavorskému (busta připsaná Balthasaru Ableithnerovi - Německo, Residenz München) a Ferdinandu II. (obraz neznámého autora - zámek Častolovice, soukromá sbírka) i bezprostřednímu důsledku porážky povstání – popravě sedmadvaceti českých pánů a marné naději na udělení milosti odsouzeným (obraz neznámého autora – zámek Rychnov nad Kněžnou, soukromá sbírka).
Následují „fialové“ Bouřlivé časy o třicetileté válce, rekatolizaci českých zemí a smrti. Vystaveny jsou (platí pro celkovou koncepci expozice) předměty, které se týkaly nejen společenské i vojenské elity – mj. Bernarda Ignáce z Martinic a jeho manželek (lamelový obraz neznámého autora – Vlastivědné muzeum, Slaný) Albrechta z Valdštejna (obraz neznámého autora - Česká republika, Kancelář Senátu), Karla Longuevala Buquoye (obraz neznámého autora - SH Nové Hrady), ale také prostých vojáků i civilního obyvatelstva, včetně dětí a jejich utrpení. Syrově autenticky působí přilby zběhlých marodérů (Německo, Ingolstadt – Bayerisches Armeemuseum), hliněné granáty s rozbuškami (Německo, Ingolstadt – Zentrum Stadtgeschichte) či epitaf sourozenců Františka a Františky Janovských z Janovic (SHZ Jindřichův Hradec), zemřelých v dětském věku.
Rozvoj architektury a ekonomická i duchovní obroda jsou obsahem středu výstavy „červeného“ Prostoru baroka: Velkého staveniště. Mezi exponáty se nalézá unikátní soubor dobových stavebních modelů např. bývalého kolegiátního kostela augustiniánů kanovníků sv. Markéty v Baumburgu (Německo, Diözesanmuseum Freising) či domu s valbovou střechou (Německo, Museen der Stadt Regensburg), doplněný současným interaktivním modelem chrámu sv. Vavřince a bl. Zdislavy v Jablonném v Podještědí. Společenské a ekonomické vazby aristokracie i její mecenášství podporující vznik církevních a světských staveb, utváření krajiny i jednotlivé umělce dokládá mj. Skupinový portrét panských úředníků od Václava Dvořáka (SZ Manětín), socha sv. Jana Nepomuckého od Jana Brokoffa (Muzeum Šumavy, Sušice – Kašperské Hory), poprvé vystavená Braunova Kalvárie (Národní muzeum, Praha), unikátní „Dientzenhoferovský skicář“ (Německo, Bayerisches Nationalmuseum München), popř. obraz David a Abigail od Giovanniho Battisty Tiepola (Německo, Stadtarchiv Fürth). Prostřednictvím portrétu Bohuslava Balbína od Jana Jiřího Heinsche (Národní muzeum, Praha) je obdobně zdůrazněna úloha vzdělaných a vlastenecky smýšlejících příslušníků duchovenstva. Tato část výstavy obsahuje i předměty (Židovské muzeum, Praha a Německo – Jüdisches Museum Augsburg) týkající se židovské minority v obou zemích.  
Slavnostem, společenským událostem a závěru významné epochy jsou věnovány „žluté“ Barokní divadlo světa i Epilog: Baroko v Bavorsku a v Čechách. Podstatné jsou exponáty, které souvisejí s korunovací Karla VI. na českého krále v roce 1723 (busty císaře a císařovny Alžběty Kristýny od Matthäuse Donnera – SZ Vizovice) a největší slavností barokních Čech – inscenací opery Constanza e Fortezza (novodobý model divadelní scény – Rakousko, Theatermuseum Wien, soubor dobových vyobrazení interiéru divadla a dekorací – Národní muzeum, Praha), společně s dalšími mobiliemi pozvolna „odcházejícího“ baroka, neboť v čase nástupu císařovny Marie Terezie na trůn došlo k opětovnému konfliktu mezi Čechami a Bavorskem. Obrazy obou osobností, kurfiřta Karla Albrechta (neznámý autor - Německo, Fürst Thurn und Taxis Kunstsammlungen Regensburg) a Marie Terezie v čele uherských oddílů jako osvoboditelky Prahy (Johann Tobias Sonntag - Muzeum hl. města Prahy) potvrzují pohyb kyvadla velkých dějin na opačnou stranu – tentokrát Čechy zvítězily a cesta k jiným časům byla nastoupena …
Jedním z důsledků osvícenství byla i podpora vznikajících muzeí a proto „Černé“ Barokní skvosty ze sbírek Národního muzea doplňují Baroko v Bavorsku a v Čechách. Autorský tým výstavy objektivně dokazuje, že baroko nebylo dobou „temna“, protože přesně definuje konání lidí při utváření krajinné podstaty barokní kultury a tím dává jasnou odpověď na otázku ohledně odlišného vnímání třicetileté války i následného dějinného vývoje v zemích na obou stranách Šumavy, Českého lesa a Smrčin.
Baroko v Bavorsku a v Čechách - Dům bavorských dějin v Řezně ve dnech 9. května – 3. října 2023, Historická budova Národního muzea v Praze ve dnech 8. prosince 2023 – 8. května 2024. Autoři výstavy: prof. PhDr. Vít Vlnas, Dr. phil. Peter Wolf, Mgr. Jana Kunešová, kurátoři výstavy: Mgr. Jana Kunešová, Michaela Voldřichová, Zuzana Krouchalová.
Autor textu: Stanislav Vaněk     

Zpět na celé vydání

Aktuální informace

Důležité novinky z radnice

Sdělení rady města ke konkurzu a jmenování ředitele ZŠ Sokolská

S ohledem na poptávku po zveřejnění průběhu konkurzního řízení na ředitele ZŠ Sokolská a po projednání v radě města 13.05.2026 předkládáme následující sdělení.

Vzhledem ke skončení mandátu ředitele ZŠ Sokolská a k jeho odchodu k 01.08.2026 rada města vyhlásila dle zákona výběrové řízení na tuto pozici ředitele.

Konkurz byl řádně vyhlášen, přihlásili se celkem čtyři uchazeči. Složení konkurzní komise je dané vyhláškou, která stanovuje složení konkurzní komise takto:

Dva za zřizovatele, tři jmenuje ČŠI, jednoho Jč. kraj, jeden zástupce pedagogů školy, jeden zástupce za školskou radu.
Za zřizovatele rada města schválila starostu Jana Váňu a místostarostku Janu Grammetbauerovou
Členové jmenovaní ČŠI: Josef Erhart, Anna Koktavá a Jana Boušová
Za Jč. kraj: Jana Palmová
Za pedagogickou radu: Alena Plocová
Za školskou radu: Petra Augstenová

Komise se poprvé sešla 23. března, kdy obdržela od uchazečů potřebné materiály, životopis, návrh koncepce ad. a konstatovala, že všichni uchazeči splnili požadavky stanovené zákonem o pedagogických pracovnících. Zároveň stanovila termín ústních pohovorů s uchazeči na 20. dubna. Po pohovorech komise konstatovala, že jsou všichni vhodnými kandidáty na pozici ředitele a bodováním stanovila následující pořadí:

Mgr. Jana Drtinová
Mgr. Lukáš Baierling
Mgr. Terezie Krůčková
Mgr. Tereza Demut

Toto pořadí jsme uchazečům oznámili ihned po ukončení ústních pohovorů a následně zaslali vyrozumění písemnou formou.
Podle vyhlášky má pořadí uchazečů vzešlé z hodnocení konkurzní komise doporučující charakter.

Rada města o jmenování ředitele jednala 29.04.2026. Po úvodní diskusi a seznámení s návrhem konkurzní komise rada města hlasovala v pořadí, které vzešlo z návrhu konkurzní komise. První v pořadí Mgr. Jana Drtinová nezískala podporu. Druhý v pořadí Mgr. Lukáš Baierling podporu získal a rada města tedy v souladu se svojí pravomocí jmenovala ředitelem ZŠ Sokolská pana Mgr. Lukáše Baierlinga.

Při svém rozhodování vzala rada v úvahu informace od členů komise za zřizovatele, seznámení s koncepcemi rozvoje školy uchazečů a průběhem ústních pohovorů při konkurzním řízení. Zároveň vzala v úvahu závěry z inspekčních zpráv ČŠI. Na základě těchto skutečností rada rozhodla.

Tímto sdělením chceme ujistit veřejnost, především rodiče i pedagogy o tom, že rada měla při svém rozhodování primárně zájem na dalším pozitivním rozvoji školy, kvalitě výchovně vzdělávacího procesu a zvýšení prestiže školy. To vše ve prospěch žáků, rodičů i pedagogů. Zároveň konstatujeme, že toto rozhodnutí je plně v kompetenci zřizovatele, tedy rady města, které s sebou také nese odpovědnost za toto rozhodnutí. Také s tímto vědomím rada rozhodovala

Za radu města: Jan Váňa, starosta, Jana Grammetbauerová, místostarostka

Více informací

Vyhlášení náboru - strážník Městské policie Třeboň

Hledáme nové kolegy/kolegyně na pozici strážník Městské policie Třeboň. Podrobné informace zde Více informací

Návštěva partnerského města Interlaken a podepsání memoranda o další spolupráci

V termínu od 20. do 22. března se do švýcarského partnerského města Interlaken vydala delegace z Třeboně, složená ze zástupců města, lázní i veslařů, aby podepsala Memorandum o spolupráci na další období, konkrétně do roku 2034. Dohoda o spolupráci mezi oběma městy byla uzavřena v roce 1994 a trvá tedy více než 30 let. Po přivítání a společné večeři se zástupci Interlakenu i organizace IFAI bylo memorandum podepsáno. Za Třeboň jej podepsal místostarosta města Mgr. Aleš Kolář, za Interlaken starosta Philippe Ritschard. Jako poděkování za dlouholetou spolupráci město Třeboň předalo zástupcům partnerského města skleněnou plastiku se znaky obou měst, která byla vyrobena na třeboňské střední škole.

   

Více informací