Město Třeboň obdrželo nabídku od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, jejímž předmětem byl pozemek, který je součástí nemovité kulturní památky Schwarzenberské pohřební kaple s parkem a objektem č.p. 57, tedy stavby bývalé fary a park kolem hrobky.

Hrobka a okolní pozemky byly majetkem rodu Schwarzenbergů. V roce 1947 byla hrobka a pozemky zestátněny na základě zvláštního zákona zvaného Lex Schwarzenberg. Proti zestátnění hrobky podala soudní žalobu dědička rodu Alžběta Pezoldová (dcera Jindřicha Schwarzenberga, pravnučka stavebníka hrobky). Následoval vleklý soudní spor. Ten vyvrcholil mimosoudně dohodou mezi dědici Karlem Schwarzenbergem a jeho nevlastní sestrou Alžbětou Pezoldovou, v rámci které byla hrobka vložena do majetku nadačního fondu, který dědicové společně založili.  Hrobka byla do té doby spolu s pozemky ve správě Národního památkového ústavu (NPÚ). Do fondu přešla ale pouze hrobka a předmětné pozemky převzal od NPÚ Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tento úřad pozemky nepotřebuje k plnění svých úkolů, a proto je nabídl městu Třeboni a obci Domanín, v jejímž katastru se pozemky nachází. Třeboňské zastupitelstvo nabídku projednalo a odmítlo. Stejně tak byla nabídka projednána a odmítnuta na zastupitelstvu obce Domanín. „Bylo by vhodné, aby byl nabízený pozemek scelen spolu s hrobkou jednomu majiteli.“ doplnil k projednávanému bodu starosta města Třeboně PaedDr. Jan Váňa.