RECENZE KNIHY
Odchodem do exilu rakouského císaře a českého i uherského krále Karla I. nastala na podzim roku 1918 v nástupnických státech po Rakousku-Uhersku proměna společenského zřízení z monarchistického na republikánské. Aristokraté nadále žili jako občané a jejich sociální adaptace vůči změněným poměrům nebyla jednoduchá, přesto někteří z nich svoji loajalitu a schopnosti nabídli vládám vzniklého Československa a Rakouska. O postupném zániku „starého světa“ aristokracie již kniha byla napsána (Dita Jelínková – Homolová: Šlechta v proměnách – osudy aristokracie v Československu v letech 1918 - 1948, NLN s.r.o. v roce 2018). Avšak prvním kompendiem o životech šlechty bez monarchie, které se týká širšího územního rozsahu, je aktuálně vydaná publikace od těchto autorů: prof. PhDr. Václav Horčička – Mgr. Jan Zumr – PhDr. Michaela Žáková – prof. PhDr. Jan Županič.
Kniha Šlechta bez monarchie – staré elity posthabsburské střední Evropy 1918–1938 je informativně hodnotná a obsahuje reálie mikrosvěta příslušníků rodů Collaltů, Coudenhove-Kalergi, Czerninů, Hildprandtů, Lobkowiczů, Nostitzů, Schwarzenbergů, Thun-Hohensteinů, Windischgrätzů – žijících převážně v Československu, dále Franckensteinů, Salandrů, Stürgkhů, kteří spíše pobývali v Rakousku či Lambergů, rovnoměrně spjatých s oběma zeměmi. Třináct kapitol (dvě jsou obohaceny o textové exkurzy) - Václav Horčička (9), Jan Županič (2), Jan Zumr (1), Michaela Žáková (1) – tvoří kompaktní celek, doplněný dobovými fotografiemi konkrétních osob i jejich prostředí a pečlivě sestavenými tabulkami, dokládajícími důkladnou znalost archivních pramenů.
Publikace obsahuje mnoho údajů, včetně statistických. Autoři obsáhle popisují život a chování vybraných jedinců i jejich komplikované společenské styky vůči mocenským složkám vzniklých států a zároveň vše podrobují kritické analýze. Z některých příslušníků „starých“ elit tak snímají „slupku“ nepřátel všeho českého či republikánského, ale zároveň korigují v době po roce 1989 často opačně prosazovaný mýtus. Příkladem je Maxmilián Lobkowicz a jeho působení (i častá nepřítomnost v úřadě způsobená nejen rodinnými problémy) v diplomacii v kapitole o úřednické službě aristokracie v období předmnichovského Československa.
Mezi obzvlášť objevné náleží textové pasáže o aristokracii v armádách Rakouska – Uherska resp. obou nástupnických států – celkově je doložen postupný kvantitativní pokles příslušníků šlechty na velitelských a důstojnických postech již před rokem 1914, po rozpadu monarchie tudíž nemohl nastat opačný trend. Ohledně bratrů z rodu Coudenhove-Kalergi a jejich rozkolu jsou publikovány informace, které druhorozeného Richarda - zakladatele i propagátora Panevropské unie – vystavují do poněkud jiného světla. Totéž se týká i jeho rodičů - otce Heinricha a matky Micuko, popř. v jiných statích Ferdinanda Hildprandta a Bedřicha Schwarzenberga vůči jejich vztahu ke šlechtě a českému národu či Evžena Alfonse Czernina v souvislosti s jeho politickým postojem ve druhé polovině 30. let 20. století a v období politické krize v roce 1938.
Něžné pohlaví je zastoupeno ženami z rodů Collaltů a Nostitzů. Zejména Henriette Nostitzová roz. Chotková byla relativně nemajetná šlechtična, nucená spoléhat na pomoc příbuzných a přátel z její společenské vrstvy i příslušných institucí (po roce 1918 úředně zrušených). V několika exkurzech je popsán příběh noblesní dámy, která po určitou dobu pečovala o osiřelé děti zemřelého následníka trůnu (jeho manželka Žofie roz. Chotková byla její sestra) a jako všichni, kdo prožili zlom v letech 1914–1918, dělila svůj život na období před Velkou válkou a poté. Tato kapitola je v knize Šlechta bez monarchie – staré elity posthabsburské střední Evropy 1918–1938 publikována jako závěrečná. Má tomu tak být, neboť vyznívá obzvlášť lidsky, vždyť dějinné události jsou příběhem jednotlivců odlišného společenského postavení, ale totožných vlastností …
Václav Horčička – Jan Zumr - Michaela Žáková – Jan Županič: Šlechta bez monarchie – staré elity posthabsburské střední Evropy 1918 – 1938, ISBN: 978-80-86781-48-8, 440 str., 1. vyd., Nakladatelství Pankrác – Praha, rok 2025.

Důležité novinky z radnice

V termínu od 20. do 22. března se do švýcarského partnerského města Interlaken vydala delegace z Třeboně, složená ze zástupců města, lázní i veslařů, aby podepsala Memorandum o spolupráci na další období, konkrétně do roku 2034. Dohoda o spolupráci mezi oběma městy byla uzavřena v roce 1994 a trvá tedy více než 30 let. Po přivítání a společné večeři se zástupci Interlakenu i organizace IFAI bylo memorandum podepsáno. Za Třeboň jej podepsal místostarosta města Mgr. Aleš Kolář, za Interlaken starosta Philippe Ritschard. Jako poděkování za dlouholetou spolupráci město Třeboň předalo zástupcům partnerského města skleněnou plastiku se znaky obou měst, která byla vyrobena na třeboňské střední škole.
