Výsledek hledání

Zavřít

Facebook

Informace o přípravě prohlášení KPZ Třeboňská rybniční krajina a jejího zápisu na seznam UNESCO

stav ke dni 16.07.2015

 

Zkratky a pojmy:

  • KPZ – krajinná památková zóna (plošná ochrana území podle památkového zákona);
  • MK ČR – ministerstvo kultury ČR
  • Indikativní seznam – pravidelně aktualizovaný seznam potenciálních uchazečů o zápis na seznam UNESCO vedený na národní úrovni (Národní památkový ústav z pověření MK ČR);
  • ICOMOS - Mezinárodní rada pro památky a sídla (International Council on Monuments and Sites) - mezinárodní organizace, která se zabývá ochranou kulturního dědictví po celém světě; založena v roce 1965; sídlí v Paříži a ohledně Světového dědictví je hlavním poradním orgánem UNESCO;
  • Výbor pro světové kulturní a přírodní dědictví UNESCO (dále jen „Výbor“) – vrcholný orgán kompetentní schválit zápis do seznamu Světového dědictví;

Snaha o zápis na seznam Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je jedním z bodů Koaličního programu na volební období 2014-2018 v Třeboni.

Zápis na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO je vrcholný akt světového významu, kterým tato nevládní mezinárodní organizace působící pod záštitou OSN prohlašuje od roku 1972 konkrétní kulturní, přírodní nebo smíšený statek za nejcennější a nenahraditelné dědictví po předchozích generacích a bohatství všeho lidstva, které je třeba společným úsilím chránit pro příští generace a všechny smluvní státy jsou zavázány jejich ochranou. Seznam čítá k datu 07/2015 celkem 1 031 položek na území 163 států světa. Lze říci, že celosvětově je počet statků, které splňují kritéria pro zápis do seznamu, konečný. Na území ČR je do dnešního data zapsáno na seznam celkem 12 položek. V Evropě, která obecně na seznamu figuruje s největším počtem zápisů, je počet českých zapsaných památek v přepočtu na velikost území jedním z nejvyšších. Přesto eviduje MK ČR na indikativním seznamu k termínu 07/2015 celkem 17 položek, mezi nimi, bez udání pořadí, také statek s označením „Třeboňské rybníkářské dědictví“ (dále jen TRD).

TRD se v období let 2001 až 2005 ucházelo o zápis na seznam a postoupilo v procesu posuzování a prohlašování do nejvrcholnější fáze, kdy po celé řadě jednání v Paříži, v Praze i v Třeboni a po posouzení vyslanými nezávislými experty ICOMOS se na zasedání „Výboru“ v roce 2005 v Jihoafrické republice (JAR) tento Výbor usnesl, že nominovaný statek je nutno pro jeho nesporné hodnoty světového měřítka rozšířit co do počtu položek i co do rozsahu chráněného území. V té době tvořily TRD rybníky Svět a Rožmberk, Zlatá stoka, Nová řeka a část Staré řeky a MPR Třeboň. Po tomto verdiktu se v závěru roku 2005 uskutečnilo na dlouhou dobu poslední jednání, kdy se zástupci MK ČR, NPÚ, města Třeboň a Rybářství Třeboň Hld., a.s. jako významného vlastníka nominovaných statků, pokoušeli nalézt klíč k rozšíření předmětu nominace. K žádné dohodě ani k nalezení řešení nedošlo. V období let 2006 až 2014 se touto problematikou na místní i republikové úrovni nikdo oficiálně nezabýval. Deset let od okamžiku verdiktu Výboru je doba, kdy by se příslušný stát měl jasně rozhodnout, zda uvedený statek na indikativním seznamu dále podrží a bude dále pracovat na přípravě, anebo jej vyřadí. Pro TRD tato lhůta pomalu dobíhá.

Desetiletá lhůta, která uplynula od zasedání v JAR, také přinesla významný posun ve vnímání světového dědictví z pohledu UNESCO v tom smyslu, že jednotlivé objekty (např. vila Tugendhat v Brně) a soubory (např. historické jádro města Telč) již nemají na zápis do seznamu prakticky žádnou šanci. To se týká i TRD a v původně nominovaném rozsahu jde tedy o statek v dnešní době bez šance na zápis. UNESCO změnilo i strategii z hlediska lokace a jednoznačně preferuje jiné oblasti světa než je Evropa. Nelze jednoznačně říci, že zápis statku na evropském území nebude do budoucna možný, radikálně se však snižuje šance a zapsat půjde pouze opravdu výjimečné, plošně kompaktní a rozsáhlé statky se smíšeným (památkovým i přírodním) charakterem. V tomto směru má Třeboňsko jedinečnou a neopakovatelnou šanci.

K pravidlům pro zápis do seznamu patří také to, že zapsaný statek musí požívat na národní úrovni zákonem stanovenou ochranu (v našem případě tedy musí nést statut památkové rezervace nebo aspoň zóny prohlášených podle zákona o státní památkové péči – č. 20/1987 Sb., v platném znění).

Pro naplnění třeboňského Koaličního programu na volební období let 2014 až 2018 to znamená v prvém kole připravit, projednat a vydat rozhodnutí o takto chráněném území (rezervace/zóna) s jeho významným přesahem na území dalších obcí a teprve ve druhém kole připravovat nominaci na seznam UNESCO. Bez dlouhé, trpělivé, odborně fundované, objektivní a otevřené vysvětlovací kampaně je takový proces nemožný a vyžaduje také náležitou politickou podporu jak na místní, tak na krajské a celostátní úrovni.

Statut krajinné památkové zóny v ČR existuje již od počátku 90. let minulého století a na seznamu figuruje celkem 24 území, např. v jihočeském kraji KPZ Římovsko, Novohradsko, Čimelicko aj. Kompetence je zákonem svěřena MK ČR. Do roku 2014 se tak dělo formou prováděcí vyhlášky, od roku 2014 pak formou opatření obecné povahy (OOP) podle správního řádu. OOP je ve své podstatě správní rozhodnutí (např. jako stavební povolení), zakládá, mění nebo ruší zákonná práva, ale na rozdíl od uvedeného stavebního povolení se dotýká nedefinovatelného počtu a okruhu účastníků řízení. Je to proces standardně používaný např. v územním plánování, je přezkoumatelný a soudně napadnutelný. Vychází z Ústavy ČR a Listiny základních práv a svobod.

Národní památkový ústav (NPÚ) jako odborná organizace památkové péče se dlouhodobě zabývá v rámci své odborné a koncepční činnosti dané památkovým zákonem také vyhledáváním dalších lokalit s potenciálem pro prohlášení KPZ a zpracovává k tomu potřebné dokumenty a podklady. Od roku 2011 je takto zpracován také návrh na krajinnou památkovou zónu s názvem „Třeboňská rybniční krajina“ (TRK). Jde o kompaktní území mezi Chlumem u Třeboně a Veselím nad Lužnicí, od Lišova až po Stráž nad Nežárkou. Zahrnuje území 33 obcí a 50 katastrálních území s cca 18% podílem vodních ploch v převažující podobě rybníků (695 nádrží) na ploše téměř 292 km2 – viz přiložená mapa. Přirozeným centrem území je Třeboň, hlavní osu území TRK tvoří tok Zlaté stoky jako národní kulturní památky. Předmětem ochrany budou v KPZ TRK dle zpracované přípravné dokumentace především:

  • historická rybniční díla včetně souvisejících staveb a technických prvků;
  • kulturní památky a další historické architektonicky významné stavby;
  • veškeré doklady historického rybníkářského podnikání a hospodaření založeného na využití vody/ vodních zdrojů;
  • vzájemné prostorové vztahy a uměle vysázená stromořadí v krajině.

KPZ je vymezena tak, že zahrnuje území s největší koncentrací rybníků, území člověkem po staletí uměle přetvářené a od konce 19. století ve svém obraze stabilizované. KPZ zahrnuje území, které obsahuje několik rybničních soustav, se základem v tzv. době českého rybníkářství, tj. od konce 15. a zejména ze 16. století. Důvodem pro vymezení a pro ochranu KPZ TRK dle zákona je, že Třeboňskou rybniční krajinu je žádoucí chránit, udržovat a rozvíjet jako ekonomicko-výrobní komplex potravinářského charakteru. Historickým vývojem vznikla oblast specifického krajinného obrazu, který determinuje další možné poznání území. Kromě ryze ekonomických priorit je prostorové rozložení soustavy i díky vysokým estetickým hodnotám a charakterem v krajině ležících sídel považováno za jednu z nejatraktivnějších lokalit nejenom jižních Čech, ale celé ČR.

Pokud by došlo k prohlášení KPZ TRK, pro město Třeboň se v zásadě nic podstatného nezmění, protože významná část města (s výjimkou místních části, části lokality na Kopečku a územím severně silnice I/34) již plošný statut ochrany má (městská památková rezervace od roku 1976 a její ochranné pásmo od roku 1991). Z ustanovení památkového zákona, konkrétně jeho § 14, odstavce (2), plyne povinnost pro každého vlastníka nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v m.j. památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v jejich ochranném pásmu k zamýšlené stavbě, změně stavby, terénním úpravám, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato jeho povinnost podle tohoto zákona nebo na základě tohoto zákona vyloučena (§ 6a památkového zákona – tzv. „plán ochrany“ vydávaný opatřením obecné povahy příslušným Krajským úřadem vyloučí takové záměry a specifikuje nemovitosti, jichž se to dotýká, kde nehrozí nebezpečí ohrožení památkových hodnot a pro něž povinnost podle § 14, odstavce (2) neplatí).

Režim podle § 14, odstavce (2) památkového zákona by se vztahoval na celé území KPZ TRK, pokud by se právě s použitím institutu plánu ochrany nevymezily pouze konkrétní hodnoty a nemovitosti v území, pro které by závazné stanovisko bylo zapotřebí, a zbytek území by měl nadále režim stávající, tj. bez jakýchkoliv zásahů orgánů památkové péče (v této věci již předběžné jednání s krajským úřadem Jihočeského kraje proběhlo s kladným ohlasem ve smyslu pořízení plánu ochrany). Zde je nutno vidět jádro řešení případných střetů a odporu proti KPZ TRK.

V závěru roku 2014, po ustavení nových orgánů města a jeho vedení ve vazbě na výsledky voleb do obecních zastupitelstev a podpisu třeboňského Koaličního programu na volební období let 2014 až 2018 byl navázán pracovní kontakt mezi městem Třeboň a příslušnými orgány, kterými jsou především MK ČR zastoupené samotným panem ministrem Mgr. Danielem Hermanem a ředitelem odboru památkové péče Mgr. Jiřím Vajčnerem, Ph.D., a Národní památkový ústav jako odborná organizace památkové péče (osobně Ing. arch. Kučová z generálního ředitelství a Ing. Ouroda, Ph.D., v té době ještě jako ředitel územního odborného pracoviště v Českých Budějovicích). Byl s nimi dohodnut další postup, v němž město Třeboň přislíbilo na regionální úrovni pomoc v celé záležitosti především v informační a propagační rovině. Město Třeboň při těchto i všech navazujících jednáních reprezentovala starostka paní Mgr. Jenisová, odbornou pomoc a asistenci z titulu aktuálního pracovního zařazení i z titulu znalostí celé historie úsilí Třeboně o zápis na seznam UNESCO jí poskytoval a poskytuje Ing. arch. Valder z MěÚ Třeboň. Bylo dohodnuto, že v přípravné fázi záměru prohlášení TRK, tj. do doby, než MK ČR započne s vlastním správním řízením podle správního řádu, budou o něm neformálně informováni především Jihočeský hraj, dále starostové těch obcí, jejichž území se záměr dotýká významným způsobem, dále Rybářství Třeboň Hld. jako vlastník velkého počtu rybníků v dotčeném území a v neposlední řadě také ti, kteří vykonávají ve významném rozsahu podnikatelskou činnost v zemědělství (zastoupeni Jihočeskou agrární komorou) a v lesnictví (Lesy ČR, s.p.). Bylo také dohodnuto, že na závěr celé této fáze přípravy se uskuteční v Třeboni veřejné projednání za účasti vrcholných zástupců MK ČR a NPÚ.

Aktivní politickou pomoc v osobní účasti i v podpoře záměru poskytovali a stále poskytují, a to i v podobě osobní účasti na některých jednáních, pan Ing. Jan Bartošek, místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a senátor Parlamentu ČR pan Mgr. Jiří Šesták, Ph.D.

Přehled uskutečněných jednání a jejich aktérů:

datum orgán organizace zastoupen/zastoupena účast za Třeboň/ostatní
17.12.2014 PS PČR místopředseda Bartošek Jenisová, Valder
17.12.2014 MK ČR ministr Herman Jenisová, Valder
15.01.2015 PS PČR místopředseda Bartošek, náměstkyně MK ČR Matoušková, ředitel odboru MK ČR Vajčner Jenisová, Valder
26.01.2015 Rybářství Třeboň Hld. Předseda představenstva Ing. Hůda, Ph.D. místopř. Bartošek, vedení města, Valder
26.01.2015 Jihočeská agrární komora Ing. Šťastná - ředitelka místopř. Bartošek, Jenisová, Valder
26.01.2015 Jihočeský kraj Mgr. Zimola - hejtman místopř. Bartošek, Jenisová, Valder
02.02.2015 Lesy ČR s.p. Ing. Pomije – ředitel Jihočeských lesů místopř. Bartošek + as. Heller, Jenisová, Valder
27.02.2015 obce starostové – Domanín, Libín, Lužnice, Novosedly n. N., Klec a Dunajovice Jenisová, Valder
10.03.2015 obce starostové – Záblatí, Frahelž, Ponědraž, Ponědrážka, Smržov senátor Šesták, Jenisová, Valder
13.03.2015 obce starostové – Veselí n. L., Dynín Jenisová, Valder
13.03.2015 obce starosta – Lomnice n. L. Jenisová, Valder
18.03.2015 obce starostové – Majdalena, Chlum u T. Jenisová, Valder
25.03.2015 obce starostové – Bošilec, Stříbřec, Pístina, Příbraz Jenisová, Valder
15.04.2015 obce starosta – Lišov Jenisová, Valder
17.04.2015 obce starosta – Hrachoviště Jenisová, Valder
28.04.2015 MK ČR Mgr. Vajčner – ředitel odboru Jenisová, Valder

Na uvedených jednáních byli přítomní seznámeni se záměrem na prohlášení KPZ TRK a její zápis na seznam UNESCO. Z jejich strany byly vzneseny některé dotazy, jež vyžadovaly fundovanou odpověď ze strany MK ČR. Proto bylo jejich znění zasláno prostřednictvím místopředsedy Bartoška ministru kultury Mgr. Hermanovi. Po zodpovězení byl vysvětlující dopis MK zaslán všem výše uvedeným aktérům.

Na den 18.06.2015 bylo do společenského sálu lázní Aurora v Třeboni svoláno veřejné projednání záměru KPZ TRK a zápisu na seznam UNESCO. Oficiálně byli přítomni zástupci MK ČR (náměstek ministra dr. Ouroda, ředitel odboru dr. Vajčner), NPÚ (arch. Kučová, ředitel pracoviště v ČB Ing. Šnejd), města Třeboně (starostka Mgr. Jenisová a místostarosta Ing. Pindroch) a MěÚ Třeboň (arch. Valder), kteří postupně informovali o celém záměru a následně odpovídali na přednesené otázky. Na akci bylo přítomno více než sto účastníků. Osobní pozvání obdrželi zástupci Jihočeského kraje a krajského úřadu, všech dotčených obcí, Rybářství Třeboň Hld., Lesů ČR s.p., Jihočeské agrární komory, CHKO Třeboňsko, místopředseda Ing. Bartošek a senátor dr. Šesták (oba posledně jmenovaní se omluvili z důvodu účasti na schůzi Parlamentu) a další. Široká veřejnost byla informována a zvána prostřednictví Třeboňského světa a webových stránek města.

Dne 10.07.2015 proběhlo další jednání, na němž se skupina hospodařících zemědělců a rybářů a starostové Bošilce, Stříbřece, Dunajovic a Lomnice nad Lužnicí setkala s vedením města a sdělila mu své argumenty hovořící proti záměru. Vedení města vzalo tyto argumenty na vědomí.

MK ČR mezitím požádalo krajský úřad Jihočeského kraje, aby se podle ustanovení § 6 památkového zákona k záměru vyjádřilo. Výsledek není v tuto chvíli ještě znám.

Město Třeboň bylo dále prostřednictvím oddělení památek s mezinárodním statutem NPÚ informováno o možnostech použít pro přípravu potřebné nominační dokumentace pro zápis na seznam UNESCO prostředky z grantu MK ČR.

Dále město Třeboň získalo informaci, že již v 1. výzvě Integrovaného operačního programu (IROP) na programovací období 2014-2020, který bude zaměřen na lokality UNESCO v ČR, na národní kulturní památky a také na památky zapsané na Indikativním seznamu světového dědictví UNESCO (tedy i TRK), s jejímž vyhlášením se počítá v listopadu 2015, je jen pro tuto 1. výzvu alokována částka
3,529 mld. Kč!!!

«Související odkazy

Partnerství